S účinností od 1. 1. 2021 přibyl nový obor živnosti volné. Pod pořadovým číslem 80 nyní najdeme “Poskytování služeb pro právnické osoby a svěřenské fondy”.
Vysvětleme si, co změna znamená, koho se týká a koho naopak ne. Musí zpozornět každý svěřenský správce?
Napřed trochu formalit: úprava přišla se zákonem č. 527/2020, který rozsáhle změnil zejména zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů (tzv. AML zákon či zákon proti praní špinavých peněz). Tento zákon pracuje s takzvanými “povinnými osobami”, které musejí v souvislosti se svou činností plnit zákonem definované úkony. Každý z nás se s tím pravděpodobně setkal v bance při zakládání nového účtu – banka si jako povinná osoba ze zákona ověřuje, s kým jedná, odkud pocházejí prostředky, které na účet přijdou, a podobně.
Právě od 1. 1. 2021 obsahuje zákon i další pravidlo týkající se svěřenských fondů. Novou povinnou osobou podle AML zákona je totiž i ten, kdo poskytuje služby spočívající v zakládání právnických osob nebo svěřenských fondů, případně poskytuje sídlo, nebo za právnické osoby nebo svěřenské fondy jedná (§ 2-1-h) AML zákona). Na to reagoval živnostenský zákon a do existující živnosti volné přidal nový obor: již zmíněné poskytování služeb.
Živnostenský zákon upravuje podmínky pro podnikání. Ostatně již pojem “živnost” je definován jako soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem (§ 2). Podobně podnikatelem je ten, kdo samostatně, na vlastní účet a odpovědnost vykonává výdělečnou činnost a chce tak činit soustavně a dosahovat zisku (§ 420 odst. 1 občanského zákoníku).
Ani po 1. 1. 2021 nemusí svěřenský správce absolvovat žádnou zkoušku. Stejně tak se nepožaduje členství v profesních a zájmových sdruženích, jako jsou komory nebo spolky. Správce musí být svéprávný a nesmí být osvědčen jeho úpadek.
Jestliže svěřenský správce zamýšlí vykonávat správu jako podnikatel – což bude případ mnoha profesionálních správců majetku, kteří budou činní ve více fondech – musí splnit požadavky kladené živnostenským zákonem. Pro fyzické osoby se nemění nic: vyžaduje se svéprávnost a bezúhonnost. Pokud by živnost provozovala právnická osoba, musí být její skutečný majitel a člen statutárního orgánu bezúhonný (§ 8a ve spojení s přílohou č. 6).
Při zahájení podnikání tak fyzická osoba živnost jednoduše ohlásí. Správci se tím otevírá cesta k danění příjmu z této činnosti výdajovým paušálem ve výši 60 %, nejvýše do 1.200.000,- Kč.
Právnická osoba bude postupovat shodně. Do evidence skutečných majitelů nahlédne živnostenský úřad (§ 8a odst. 2), živnostenský úřad je také oprávněn si sám vyžádat výpis z evidence Rejstříku trestů (§ 6 odst. 3).
Doposud byla řeč o správcích–podnikatelích. Ale co když jste svěřenský správce, který pracuje jen za náklady, nemíní dosahovat zisku, spravuje nebo spoluspravuje jen jeden fond? Musíte oznamovat živnost?
Podle mého názoru nikoli. Za klíčové považuji v každém případě rozlišit, zda činnost vykonáváte podnikatelsky nebo nikoli. Takto nebudou muset ohlašovat živnost mnozí správci například rodinných svěřenských fondů. Mám za to, že ani odměna za výkon funkce správce nemusí vždy znamenat, že je činnost vykonávána podnikatelsky. Praxe ukáže nuance, protože bude rozdíl mezi správcem, který se zcela věnuje rozsáhlému fondu a je odměňován podle výkonu hospodaření (ze zisku), a správcem, který spravuje tři fondy, ale všechny pro příbuzné a vždy za minimální odměnu.
Zpět na výpis