Obmyšlený, beneficient, příjemce plnění, podporovaná osoba. Všechna tato označení se vztahují k jednotlivci, pro kterého soukromý svěřenský fond vzniká.
Zákon je v této oblasti velmi flexibilní, klade jen minimální podmínky a tvůrci fondu nechává volné ruce. Obmyšleným tak může být v podstatě kdokoli. Tato svoboda s sebou však nese celou řadu možností, které je při vzniku fondu potřeba správně ošetřit.
Nastavení pravidel týkajících se obmyšlených bude opět tak různorodé, jako fondy samy i potřeby, které mají řešit. Zásadní je určit, kdo obmyšleného jmenuje a odvolává. Častokrát to bude zakladatel sám, a to buď po celou dobu trvání fondu, nebo do určitého okamžiku. Právo jmenovat obmyšleného může mít ale také jiná osoba. Typicky to bývá správce, kterému zakladatel určí, za jakých podmínek smí (nebo naopak nesmí) obmyšleného jmenovat. Zakladatel tak chrání zejména své příbuzné.
Rozmanitost bude větší a pravidla složitější u velkých či dlouhodobých rodinných fondů nebo naopak u fondů obchodních.
Beneficient má často jen práva: přijímá plnění a uplatňuje nad správou svěřenského fondu dohled.
Výkon práv však nemusí být přímočarý: přijetí plnění může vyžadovat součinnost obmyšleného (podpisy či vyjednávání smluv). K dohledu mohou být zapotřebí odborné znalosti či podpora.
Jindy se může jmenování podporované osoby nebo plnění vázat na splnění podmínky, kterou určil zakladatel. Otevírá se cesta k darování ke svatbě, narozeninám, podpoře podnikání nebo studia obmyšleného.
Zakladatel ani správce nemohou obmyšlenému nic vnutit. On sám může z nejrůznějších důvodů plnění odmítnout. Stejně tak má možnost nepřijmout roli obmyšleného, což pro fond může, ale nemusí mít následky. Plnění totiž mohou přijímat i jiní obmyšlení, nebo bude správa fond směřovat ke konci. Beneficient se také může dalšího plnění jako celku vzdát. Pokud obmyšlený se svým zapojením souhlasí, vyžaduje se pak, aby ho vyjádřil písemně.
Obmyšleného je nutné zapsat do evidence svěřenských fondů. Jak už zaznělo výše, je obmyšlený napřed jmenován, a pokud souhlasí, správce jej nechá zapsat do evidence. I když je zápis neveřejný, je z právního hlediska nezbytný. Jmenování obmyšleného je totiž účinné až tímto zápisem. Před zápisem tak přísně vzato nelze (potenciálnímu) beneficientovi poskytnout plnění.
Zpět na výpis