Svěřenský správce vystupuje jako vnější tvář svěřenského fondu. Zároveň je jeho klíčovou osobou. Jaké má povinnosti? A co naopak dělat nesmí? Představuje pro něj funkce nějaká rizika? A odkud se správce vůbec objeví?
Správce je tím, kdo je pro každého viditelný a kdo majetek v plné šíři spravuje. Jak zákon říká, vykonává plnou správu. Jedná s úřady ohledně fondu samotného, nakládá s majetkem, zajišťuje vedení účetnictví a plnění registračních povinností. Má také na starosti kontakt s obmyšlenými, vyplácení plnění, nebo ověřování podmínek, jestli je možné plnění vyplatit a zda vůbec někdo smí být obmyšleným. Odpovědný je též za koupi, prodej, údržbu a opravy, pronajímání, evidenci a kontrolu majetku ve fondu. Zároveň vykonává práva společníka ve vztahu ke společnostem, jejichž podíly byly do fondu vyčleněny. V neposlední řadě zabezpečuje za fond i plnění daňových povinností.
Činnost svěřenského správce tak má mnoho podob. Chvíli je úředníkem a byrokratem, pak se vypořádává s nároky obmyšlených, jindy kontroluje opravu fasády a další den hlasuje na valné hromadě.
Správce musí být někým určen. Statut obsahuje leckdy velmi komplikovaná pravidla o tom, kdo je jím může stát. Určuje, jaké jsou na něj požadavky, kdo ho jmenuje, z jakého okruhu osob, kdo se jmenováním souhlasí a podobně. Tato pravidla určuje zakladatel, který rovněž jmenuje prvního správce.
Správce podává zprávy obmyšleným a vysvětluje svou činnost. Právě na něj se obracejí obmyšlení, nebo jiné osoby vykonávající nad fondem dohled, pokud mají podezření, že něco nehraje a správa neprobíhá řádně. Správce také někdy obmyšlené jmenuje nebo jim určuje plnění.
Správce odpovídá za škodu, kterou při výkonu své funkce způsobí. Nedodržení podmínek daných statutem, nedbalá či úmyslně poškozující správa, nepodávání informací obmyšleným, nedostatečná péče o majetek, chyby v archivaci – to vše může vést ke vzniku odpovědnosti na straně správce.
Správce se také musí vyhnout střetu zájmů. Omezení směrem k jeho osobě je několikanásobné: informace získané při správě nesmí použít k vlastnímu prospěchu. Spravovaný majetek sám nepoužívá a zároveň ani nenabývá. Existují však situace, kdy se i tato nastavení mohou lišit. Proto je vždy potřeba obezřetně postupovat nejen při naplňování statutu, ale už při jeho samotném sestavování. Ideální je se při zakládání fondu poradit s odborníkem, který pomůže případný střet zájmů optimálně ošetřit.
Správce může a nemusí být odměňován. Obvykle mu však odměna náleží, přičemž mechanismy bývají různé: fixní roční nebo měsíční, odměna za výkonnost, časová nebo jejich kombinace.
Statut fondu také přímo pamatuje na náklady vynaložené správcem a na jejich proplácení. Náklady budou mít tisíc a jednu podobu a mohou sem patřit i náklady na odborné poradenství, včetně právního.
Váš ideální správce je pečlivý, znalý nebo dostatečně a včas zvědavý, obezřetný a čestný. A váš precizně nadefinovaný statut mu určuje, co smí, co musí a co nesmí. Jen tak fond splní účel, pro který jste ho zakládali.
Zpět na výpis